Aspartam je asi nejrozšířenější náhradní sladidlo, je 200 x sladší než sacharosa-cukr. Chuťovým profilem se blíží cukru, nezpůsobuje zubní kaz, je netoxický. Výrobek je určen do potravinářské výroby jako náhradní sladidlo. Aspartamu bychom se rozhodně neměli bát, ale spíše využívat jeho kladných vlastností, ať už ke snížení energetické hodnoty připravovaných pokrmů, nebo z dietních důvodů, kdy není možné použít jako sladidlo sacharózu (řepný cukr). 100g aspartamu odpovídá 1600 kJ (1 tbl. zhruba odpovídá = 1,3 až 1,5 kJ dle typu).
Diskuze o bezpečnosti sladidla ASPARTAM se vedou v médiích od začátku používání tohoto sladidla v roce 1984. Jelikož se čas od času objevují hodně zavádějící výroky na téma bezpečnosti tohoto sladidla, rozhodli jsme se tomuto tématu věnovat podrobněji a přinést Vám informace, které jsou založeny na reálných důkazech a nejnovějších vědeckých studiích.
Nejčastěji se zdůrazňuje možnost jeho přeměny (za určitých podmínek) na aspartylfenylalanin a metanol. Což jinými slovy znamená eventuální riziko otravy metylalkoholem. Toto tvrzení je však nepodložené. Při jednorázové konzumaci běžně používaného množství Aspartamu může totiž vzniknout maximálně 30 mg metylalkoholu. Přitom fyziologické množství, vznikající při metabolických pochodech v lidském těle, dosahuje až 300–600 mg. Vzrůst fyziologicky přítomného metylalkoholu o 30 mg tedy nemůže představovat žádné poškození organismu. Přitom je známo, že z cca 1 kg jablek může v lidském těle vzniknout 1,5–1,4 g metylalkoholu! Je tedy zřejmé, že eventuální vznik 30 mg metylalkoholu, produkovaného při hydrolytickém štěpení Aspartamu, nemůže být příčinou jakéhokoliv poškození organismu. Někdy se můžeme dočíst, že Aspartam způsobuje vznik dalšího jedu v lidském těle, a to formaldehydu. Při různých studiích byl v určitém malém množství opakovaně prokázán v krvi normálního zdravého člověka. Je proto nesmyslné považovat určité stopové množství formaldehydu za jed!
Je ovšem pravda, že k poškození organismu může dojít při vysoce nadměrné konzumaci
mnohých faktorů lidské výživy, které v běžné dávce jsou naprosto neškodné (např. sůl). Stejné je to i s Aspartamem. Jako neurotoxin neboli nervový jed bývá někdy označována součást Aspartamu –
aminokyselina fenylalanin. To ovšem platí pouze u osob, které trpí vrozenou chorobou – fenylketonurií. U zdravých osob nebylo zatím nikdy prokázáno, že by eventuální mírné zvýšení aminokyseliny fenylalaninu mohlo vést k poškození mozku (k čemuž by mohlo dojít u fenylketonuriků, kteří o své nemoci ví a konzumaci potravin slazených Aspartamem se vyhýbají).
V poslední době se objevily i ojedinělé informace o možné karcinogenitě (schopnosti vyvolávat rakovinu) Aspartamu. Ani toto tvrzení nebylo dosud žádnými epidemiologickými studiemi potvrzeno. Pro zabezpečení naprosté zdravotní nezávadnosti byla také pro Aspartam stanovena maximální denní přípustná dávka (ADI), při jejíž každodenní spotřebě je zaručena jeho neškodnost (40 mg na 1 kg tělesné hmotnosti denně). V praxi to znamená, že člověk o hmotnosti 70 kg může denně zkonzumovat 2,8 g Aspartamu. Při jeho sladivosti, která je až 200× vyšší než u cukru, což představuje přibližně 550 g cukru neboli cca 100 ks kostek cukru za 24 hodin. Pro porovnání – pokud by někdo denně přijímal dávku 550 g cukru denně, tak se mu do několika let mohou objevit vážné zdravotní problémy vzniklé obezitou a problémy s glykémií! Nejnověji publikované seriózní nadnárodní výzkumy potvrzují neškodnost sladidla ASPARTAM. Dne 4. dubna 2006 byly v USA zveřejněny výsledky federální studie o bezpečnosti ASPARTAMU – Obsáhlá studie o lidech – ne o krysách (zahrnovala 340 045 mužů a 226 945 žen ve věku 50 až 69 let) – vyvrací argumenty, že sladidlo Aspartam může zvýšit riziko rakoviny. Dne 5. května 2006 Evropský výbor AFC (Výbor pro potravinové přísady, příchutě, pomoc při zpracování
a spotřeby) Evropského úřadu bezpečnosti potravin (EFSA) vyhodnotil novou dlouhodobou studii týkající se karcinogennosti aspartamu provedenou Evropskou nadací Ramazzini (Evropská nadace pro onkologii a ekologické vědy „B. Ramazzini”) v Boloni v Itálii. Na základě dostupných důkazů v současné době Výbor usoudil, že není potřeba dále zkoumat bezpečnost aspartamu ani upravovat dříve stanovený přijatelný denní příjem Aspartamu (40 mg/kg tělesné váhy). Pro ilustraci – dítě o hmotnosti 30 kg by muselo vypít 6,6 litrů Vitamaximy, aby bylo hranice povolené denní dávky dosaženo = 33 sklenic á 0,2 l. Co tedy říci na závěr? Z výše uvedených skutečností by mělo být jasné, že sladidlo Aspartam v přiměřených dávkách (které nejsou zrovna malé) nemá nepříznivý dopad na zdravý organismus, s výjimkou nemocných fenylketonurií. Veškeré informace o možných nepříznivých dopadech na zdraví konzumentů Aspartamu jsou tedy při současných vědeckých poznatcích neopodstatněné a vědecky nezdůvodněné.
Je na každém z nás, aby si přebral dostupné informace, podíval se, v jakém kontextu jsou podávány a vytvořil si svůj vlastní názor. Pro zdravý život každého jedince je důležitá rovnováha a rozmanitost přijímané stravy a každý mi dá asi za pravdu, že škodlivé je vše, co je konzumováno v nadměrném množství – ať již jsou to cukry, tuky, sůl, alkohol a samozřejmě i Aspartam.
V článku byly použity informace zveřejněné
v časopise spotřebitelů Q-magazín,
jejichž spoluautorem je prof. MUDr.
Stanislav Hrubý, DrSc., IPVZ Praha.
Copyright AG FOODS Group, a. s.
Košíkov 72, 595 01 Velká Bíteš
Czech republic EU
mapa stránek